O akci jsem se dozvěděl, asi jako většina ostatních přímo od Boba Rychlíka, který ji pečlivě připravil na dálku z Merylandu v USA.

Už odjezd byl zajímavý. Děvčata mi bez upozornění zabavila batoh a odjela s ním pryč. Zjistil jsem to hodinu před odchodem na vlak, ktyž jsem do něj chtěl naskládat věci. Nakonec jsem se musel vzít za vděk do podstatně menší, polorozpadlou batožinu a redukovat ( v Rožnově a během následujícího pobytu na Slovensku mi potom byla dost zima). Díky zdržení jsem dorazil na nástupiště v okamžiku, kdy průvodčí pískala odjezd a zavírala dveře. Ve vlaku jsem pak pro oblažení ostatních batožinu skoro celou cestu zašíval a spravoval.

Vlak odjížděl z Prahy úplně nabitý. Nakonec jsme v kupé zůstali pouze dva. Vyšlo najevo, že jsem si shodou okolností přisedl k jedinému člověku, který jel z Prahy tímto vlakem s fujarou do Rožnova. Nakonec se sešlo v Rožnově Pražáků několik. Byli tam účastníci ze Slovenska i z ostatních zemí.

Program začínal v sobotu ráno v 9:00, rozdělili nás do tří skupin a postupně jsme pendlovali mezi lektory Bobem Rychlíkem a vynikajícími výrobci nástrojů Dušanem Holíkem a Vítem Kašpaříkem. Vše probíhalo v krásném prostředí skanzenu, ve kterém jsme zpestřovali kolorit pro běžné turisty.

Program byl tak nabitý, že by vystačil na trojnásobek vyhrazeného času a všichni lektoři se svědomitě snažili nahustit do nás co nejvíce. Bob nás zahltil zajímavými informacemi o možnostech fujary, stupnicích a rozsahu, až se nám (alespoň mě) z toho trochu točila hlava. U Víta jsme viděli spoustu jeho skutečně zajímavých nástrojů včetně klarinetů, shakuhachi a všech možných i nemožných píšťalek a píšťal. Navíc si každý vyrobil pod jeho vedením šestidírkovou píštalku z křídlatky. Dušan se nás snažil naučit něco zahrát na fujaru. Někteří váleli, pro některé to bylo něco zcela nového a byli rádi, že to vůbec udýchali.

V sobotu večer se uskutečnilo posezení v hospůdce, kde se zpívalo a hrálo a bylo moc příjemně. Před půlnocí jsme se rozprchli do příbytků. Někteří dokonce spali v autě a já se odebral do lesa.

V neděli jsme pokračovali kolečkem mezi lektory, po obědě si společně zahráli na rozloučenou na fujary a koncovky a všichni se těšili na závěrečný koncert. Právem - byl naprosto vynikající. Před naplněným hledištěm excelovali fujaristé a hlavně Bob Rychlík a Radim Zenkl. Radim je světově proslulý hráč na mandolínu a předváděl neuvěřitelné věci i při hře na píšťalu, fujaru a podivnou zkrácenou didžeridu. Spolu s Bobem excelovali ve společné hře, přestože měli na secvičení snad jen hodinu. Atmosféra byla neuvěřitelná a myslím, že všichni byli nadšeni, jak jsem si mohl všimnout, někteří i dojati.

Celá akce byla velmi vydařená. Díky zázemí, které poskytla muzeum a hlavně paní magistra Kvapilová, neúnavnému Bobovi a jeho vynikajícím organizačním schopnostem (pokud neučil, byl stále v poklusu) a ostatním lektorům jsme se naučili a dozvěděli spoustu zajímavého a prožili dva nezapomenutelné dny.

Fujara je čarovný nástroj a působí jako návyková droga - kdo jednou ochutná hru na ní, nemůže bez ní žít. V dnešní přetechnizované době přináší návrat k přírodě, přirozenou meditaci a cestu dovnitř sama sebe. Lze na ní improvizovat i hrát klasické písničky. Ostatně to platí v trochu menší míře i o koncovkách a ostatních píšťalách. Jak koncovky působí dokázal i místní oslík, který ráno nepřetržitě hýkal. Jakmile jsem mu zahrál na koncovku utišil se a začal se podivně pohybovat - kdyby to nebylo zvíře, nazval bych to tancem.

Děkuji za setkání a doufám, že se podaří uskutečnit další za rok i v Praze.

Další fotky naleznete např. na http://picasaweb.google.com/LUKACOVI/SetkNSFujarou

čekání na začátek workshopu v podání zástupců z Prahy a Rožnova

Dušan válí na píšťalku ze zemolezu (po česku asi skalník)

flétna z křídlatky, vytvořená s Vítem Kašpaříkem skutečně hraje a ladí

Bob je asi trochu nešťastný, jak v krátké době vše naučit

tak tohle všechno fujara obsáhne

sobotní večer

nedělní oběd

rozloučení účastníků posledními rozfuky

v neděli hrál v hospodě i cimbál, bohužel v sobotu se při naší muzice mlčel

Vít Kašpařík hraje výborně i na gajdy (vlastnoručně vyrobené)

Dušan Holík předvádí excelentní hru na své výborné nástroje

Radim Zenkl se svou skládací fujarou

mistrovská hra Radima na bluegrassovou mandolínu

Radima doprovází Bob

situace se obrátila - Boba doprovází Radim

blues v podání Boba a Radima strhlo všechny k potlesku

závěrečné rozfuky koncertu

 

Připravil Miroslav Ešner